V naší škole v Ropici jsme se rozhodli, že si do naší nově vybudované školní zahrady pořídíme ptačí budku, krmítko, domeček pro ježka. Nakoupili jsme si díly, žáci 4. a 5. ročníku díly v pracovních činnostech natřeli a ozdobili.
Oslovili jsme naše tatínky, zdali by nám jednotlivé části sbili dohromady. S některými tatínky a jejich dětmi jsme se sešli v odpoledních hodinách. Tatínci smontovali vše potřebné a budka, krmítko i domeček byli na světě.
Vše jsme rozmístili v naší školní zahradě.
Věříme, že ptačí budka přiláká opeřené návštěvníky, jelikož ptačí budky nahrazují přirozené dutiny, které díky lidskému hospodaření v kulturní krajině zanikají.
A co říkali žáci, kteří se celé akce se svými tatínky zúčastnili?
Co se mi líbilo? Líbila se mi budka, její tvar, obrázek namalovaný, ptáček jak zpívá. Líbilo se mi, jak jsem taťkovi pomáhal stavět, jak jsme dávali budku na místo v zahradě do rohu u plotu. Líbilo se mi, že jsme si na školní zahradě mohli hrát.
Co se ti povedlo? Povedla se mi hra s Izabelkou, skákání do písku s Inneskou, dívali jsme se na brouky v broukovišti, na stopy zvířat a hádali jsme, čí je to stopa. Povedla se mi budka, jak jsem taťkovi podávala šroubky, jak jsem tatínkovi držela díly a on je mohl sbít dohromady.
Děkujeme tatínkům i dětem za účast i spolupráci. Chválíme žáky, kteří se na budkách jakýmkoliv způsobem podíleli.
Fotodokumentace Jana Haladejová a autorka článku Mgr. Pavla Vlasáková